Železniční doprava – institucionální postavení, hospodářská politika a ekonomická teorie

Monografii završující tříletý projekt vydala v roce 2007 Masarykova univerzita v Brně.

Výtisk knihy si můžete zakoupit v síti knihkupectví Aleš Čeněk nebo na dobírku objednat v internetovém knihkupectví.

Při psaní tohoto textu bylo naším cílem přispět k pochopení podstaty a fungování železniční dopravy: jejího historického vývoje, utváření institucí, prostorového uspořádání, hospodářské politiky a výsledků hospodaření na železnici. Hlavní motivací pro sepsání této monografie i pro celý náš zastřešující projekt byla snaha nabídnout ekonomicko-geografický pohled na problematiku železnic a vytvořit tak určitou protiváhu převládajícím provozně-technickým přístupům v této oblasti.

Železniční doprava v historii byla mimořádně významným hospodářským a strategickým odvětvím. V současnosti tento její význam velmi poklesl, stále však zaujímá významné postavení v dopravní politice evropských států. Předmětem našeho zájmu byl proto i rozpor mezi klesajícím ekonomickým významem železnice na dopravním trhu a jejím stále silným postavením v dopravní politice a ve veřejných financích. Při analýze tohoto jevu však bylo nutné vypořádat se s konfliktními pojetími efektivity při ocenění přínosů a nákladů železniční dopravy. Typicky má tento konflikt podobu vzájemného rozporu mezi ekonomickými kritérii hodnocení, podle nichž v současné době náklady železniční dopravy výrazně přesahují její přínosy, a mezi mimoekonomickými, kdy z pohledu enviromentálního, bezpečnostního, geografického či sociálního vychází tato bilance pro železniční dopravu příznivěji. Tento metodický konflikt je klíčový pro výsledek zhodnocení dopravní politiky i pro zhodnocení účelnosti dotací do železniční dopravy.

Při naší analýze jsme naráželi na několik základních problémů, které se v historii železnice vyskytly opakovaně: vztah státu a železničních dopravců, konkurence a monopol na železnici a vztah železnice k ostatním dopravním módům, vztah mezi rozvojem železnice a rozvojem regionů, ziskovost železniční dopravy. Tato velká témata se v rozdílných zemích v rozdílných časových obdobích opakují a zásadně determinují podobu železniční dopravy. Je překvapující, jak některé spory, které řešili politici, akademici, železničáři a zákazníci v 19. století, mohou být stále aktuální i na počátku 21. století. V tomto ohledu je železniční doprava specifická oproti většině jiných odvětví, protože je v mimořádné míře determinována svojí historií. Tato historická determinovanost je pro železnici současně hrozbou i příležitostí. Na jedné straně zahleděnost do historie a lpění na zastaralých a překonaných postupech ohrožuje životaschopnost železnice v budoucnosti. Akceptování vysoké ekonomické ztrátovosti a spoléhání na pomoc státu za jakýchkoliv okolností je riskantní strategií. Na druhou stranu je slavná historie pro železnici příležitostí, jak rozvinout své přednosti v boji o udržitelnou budoucnost. Možná je na čase přehodnotit drahé a málo účinné strategie zaměřené na přímé konkurování silniční dopravě a více rozvíjet koncept železnice jako „jiné“ dopravy s nezanedbatelnými výhodami v oblasti ekologie, územního rozvoje a kulturního dědictví. To by však vyžadovalo komplexní změnu priorit v železniční dopravě včetně zásadního přehodnocení rozsahu poskytovaných služeb a investičních záměrů.

Celý text (230 stran) je organizován do šesti základních kapitol. V první kapitole jsme se zabývali vymezením základního tématického a teoretického rámce pro zpracování práce. Zabývali jsme se základními teoretickými koncepty, které jsou relevantní pro tuto práci. V teoretické rovině jsme analyzovali především mikroekonomické aspekty železničního trhu, vztah státu a železničních dopravců a působení konkurence na železničním trhu. V druhé kapitole jsme využili historickou metodu při studiu některých problémů, které jsou přítomny v minulosti i současnosti železnic. Analýza příčin některých současných problémů železnice dala překvapující zjištění, že řada problémů má počátky v dávné historii a mnoho z nich se cyklicky opakuje. Ve třetí kapitole jsme analyzovali ekonomickou historii železnice. V rámci historické analýzy vývoje světových železnic jsme se pokusili aplikovat teorii životního cyklu na vývoj železnice, včetně možných důsledků pro tvorbu dopravní politiky. Ve čtvrté kapitole jsme se zabývali základními principy a důsledky Evropské dopravní politiky. Tato politika je klíčovým strategickým faktorem rozvoje dopravních systémů členských zemí EU. Při jejím rozboru jsme využili metod geografické a ekonomické analýzy. V páté kapitole jsme se zabývali problematikou železniční sítě v českých zemích. Zajímalo nás, za jakých podmínek vznikaly jednotlivé tratě a zda tyto podmínky odpovídaly teoretickým kritériím efektivity železničního provozu. Z analýzy historických reálií jsme se pak pokusili formulovat některé závěry pro fungování současné železniční sítě. V šesté kapitole jsme se zaměřili na hospodářské výsledky české železnice, kde jsme se obzvláště důkladně zabývali objemem veřejných dotací do železniční dopravy. Snažili jsme se analyzovat jejich toky a kvantifikovat tak celkovou komerční ztrátu železniční dopravy. Pro zasazení výkonů, ztrát, dotací a zadlužení české železnice do širších souvislostí jsme dále provedli mezinárodní srovnání základních parametrů vybraných železničních společností. Pro posouzení konkurenčního postavení české železnice jsme pak provedli vzájemné mezioborové srovnání ekonomických ukazatelů na českém dopravním trhu.

Celý text ke stažení zde: Zaverecna_monografie_2007