Doprava ve venkovském prostoru

Článek přijatý k prezentaci na XXI. sjezdu České geografické společnosti - „Česká geografie v evropském prostoru“ 30. 8. – 2. 9. 2006, České Budějovice

Tento příspěvěk informuje o nejdůležitějších výsledcích podrobných analýz dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti hromadnou osobní dopravou v šesti vybraných venkovských územích regionu NUTS 2 Jihovýchod. Konkrétně šlo o správní obvody obcí s rozšířenou působností (dále ORP) Znojmo, Moravské Budějovice, Kyjov, Pelhřimov, Bystřice nad Pernštejnem a Tišnov. Cílem přitom bylo, aby jednotlivé vybrané správní obvody reprezentovaly odlišné typy venkovského prostoru, aby bylo možné výsledky jejich podrobného výzkumu alespoň částečně zobecnit.

Způsob řešení

Dopravně-geografická analýza těchto území sledovala následující postup: stanovení polohové diferenciace obcí – to bylo založeno na rozdělení venkovských obcí do tří kategorií podle dopravní dostupnosti (venkovské obce dobře, průměrně a špatně dostupné) a do dvou kategorií ve vztahu k městským střediskům (samotná města a obce v jejich zázemí). K tomu byla využita metodika výběru měst a obcí v jejich zázemí a výpočtu ukazatele dopravní polohy vypracovaná V. Touškem, D. Seidenglanzem, T. Krejčím a R. Hublem (2005). Výzkum dopravní obslužnosti osobní hromadnou autobusovou a železniční dopravou – šetření tohoto jevu bylo provedeno v každém území, a to v několika časových obdobích (ranní špička běžných a prázdninových pracovních dnů, večery běžných pracovních dnů, soboty) a ve dvou úrovních komfortu dopravy (spoje přímé a s přestupem včetně vzájemných kombinací vlaků a autobusů). Vzhledem k nedostatku prostoru je v kapitole č. 3 namísto popisu konkrétních výsledků provedených detailních šetření kladen hlavní důraz na shrnutí určitých obecných rysů, které z výzkumů plynou. Kapitola zároveň představuje pokus o jejich jistou interpretaci.

Výsledky výzkumů a jejich interpretace

Konkrétní výsledky výzkumu dopravní dostupnosti a dopravní obslužnosti ve správních obvodech ORP Znojmo, Moravské Budějovice, Kyjov, Pelhřimov, Bystřice nad Pernštejnem a Tišnov můžeme zobecnit formou následujících bodů.

Venkov je obecně z dopravního hlediska velmi heterogenní území. Vyskytují se v něm oblasti dobře, průměrně i špatně dopravně dostupné (vliv skutečností jako je např. blízkost či průchod dálkových silničních anebo železničních tras, regionálně významných silnic a železnic anebo naopak odlehlost od výše zmíněných typů dopravní infrastruktury); kromě toho lze paralelně vymezovat i prostory podle kvality dopravní obslužnosti. Každé sledované venkovské území v regionu NUTS 2 Jihovýchod se navíc vyznačuje nějakým specifikem, což různorodost venkovského prostoru ještě zvyšuje (takovým specifikem např. na Tišnovsku je jeho zapojení do integrovaného dopravního systému).

Ve všech šesti zkoumaných správních obvodech je dopravní obslužnost zajišťována nejlépe v ranní špičce pracovních dnů, přičemž rozdíly mezi běžnými a prázdninovými dny nejsou nikterak zásadní. Zajištění dopravní obslužnosti v ranních hodinách pracovních dnů je totiž považováno za jakýsi standard veřejných dopravních služeb (základní dopravní obslužnost, závazky veřejné služby). Bez obsluhy hromadnou dopravou ve vztahu k příslušným ORP tak v tuto denní dobu zůstávají spíše výjimečně pouze některé velmi malé anebo extrémně nevýhodně položené obce (ve zkoumaných správních obvodech jde celkově jen o 0,8 % obcí, v nichž žije 0,2 % obyvatel). Z hlediska podílů obyvatel v jednotlivých kategoriích dopravní obslužnosti můžeme konstatovat, že nejlépe je dopravní obslužnost v ranní špičce zabezpečena na Kyjovsku a Tišnovsku, nejhůře pak na Bystřicku. Kompletní přehled výsledků uvádí tab. 3 a 4. Zajímavou teoretickou otázkou je současná a potenciální síla vlivu krajské hranice. Při výzkumu byly samozřejmě místní spoje jezdící přes krajské hranice nalezeny (např. spoje z obcí Kyjovska do Veselí nad Moravou). Vzhledem k tomu, že právě kraje jsou od roku 2000 ve své samostatné působnosti organizátorem dopravní obslužnosti, může být zajímavé sledovat budoucí vývoj této problematiky.

Závěr

Dopravní dostupnost a dopravní obslužnost představují dvě důležitá témata v souvislosti s trvalou udržitelností venkovského prostoru. Z obou těchto hledisek představuje současný venkov heterogenní území. Přestože se postavení hromadné dopravy v ČR po roce 1989 mění (pokles jejího významu v souvislosti s nástupem individuální dopravy a komplexem dalších socioekonomických změn), zůstává její nabídka – jak dokládají výsledky provedených analýz – minimálně v době ranní dopravní špičky na relativně dobré úrovni.

Celý text ke stažení zde: Doprava_venkov