Železniční doprava – institucionální postavení, hospodářská politika a ekonomická teorie.

Projekt na léta 2004-2006

Grantová agentura České republiky (GAČR) schválila k realizaci a finanční podpoře projekt „Železniční doprava – institucionální postavení, hospodářská politika a ekonomická teorie“ pod číslem 402/04/2128 na období let 2004-2006.

Úvod do problému

Železniční doprava v historii byla a i v současnosti je mimořádně významným tématem z hlediska hospodářského, sociálního i strategického. Úměrně k tomuto významu, je problematika řešící vztah železniční dopravy k ostatním dopravním službám, hospodářským odvětvím, jednotlivým ekonomickým subjektům, i ke státu a společnosti jako celku, tématem mimořádně závažným, současně však obtížně uchopitelným. Přesto, anebo právě proto, není institucionální postavení železniční dopravy výsledkem autonomních tržních sil a přirozených společenských procesů, ale výsledkem cíleného a na úrovni centrálních autorit státu řízeného procesu. Tento proces, není-li spontánní, však vyžaduje hodnotový soud, tj. odpověď na otázky spojené s účelností a efektivností institucionálního zakotvení železniční dopravy v národním hospodářství. Řešení této otázky je o to závažnější, vnímáme-li odvětví železniční dopravy v kontextu hospodářské transformace v České republice i ostatních tranzitivních zemích, v kontextu společné dopravní politiky Evropské unie a transevropských sítí, v kontextu hospodářského vývoje v jednotlivých zemích experimentujících s reformami železnic. Ubírá se však vývoj správným směrem? A jaký směr je v železniční dopravě správný? Na jakém základě takové hodnotové soudy vyřknout?

Počáteční rozvoj železniční dopravy probíhal v rámci soukromých podnikatelských aktivit, kdy si stát svou regulační a kontrolní funkci udržoval pouze prostřednictvím vydávání koncesí na výstavbu jednotlivých drah. Kromě rychlé prostorové expanze budováním nových tratí zpřístupňujících významná sídelní a hospodářská střediska, se také rychle zvyšovalo množství přepravených nákladů a osob. To souviselo s tím, že železnice představovala nový, moderní způsob dopravy, který v podstatě neměl žádnou relevantní konkurenci. Postupem doby se však jeho přístup začal měnit – jednak přebíral výstavbu hlavních drah do svých rukou a také začal zestátňovat celé soukromé železniční společnosti. Zestátnění železnic mělo zároveň pozitivní i negativní důsledky. Na jedné straně vedlo ke sjednocení a strategičtějšímu rozvoji železnic (jednotné zákony a předpisy, plánovitější přístup k dobudovávání sítě, zdůraznění strategického významu železnic při rozvoji hospodářství, ve vojenství apod.), avšak na druhé straně došlo k poměrně výraznému uzavření technického rozvoje a pokroku do území ohraničeného státní hranicí. Od druhé poloviny 19. století se změnily podmínky, v nichž je železniční doprava provozována. Zatímco tehdy byla železnice dopravním oborem, který nabízel nejrychlejší a nejkomfortnější přepravu zboží i osob, od počátku 20. století dochází k prudkému rozvoji konkurenčních forem dopravy, zejména letecké a silniční, jimž není železnice schopná ekonomicky konkurovat. Stačí však změna úhlu pohledu, přehodnocení cílů hospodářské politiky, změněná východiska jednotlivých analýz, abychom dospěli k jiným závěrům. Železniční doprava vykazuje vyšší environmentální příznivost, tzn. nižší míru znečišťování životního prostředí na jednotku přepravy ve srovnání zejména se silniční a leteckou dopravou. Mezi její pozitiva můžeme zařadit i nižší energetickou náročnost související se schopností přepravy dlouhých a těžkých ucelených souprav. Vzhledem k množství přepraveného zboží se železnice vyznačuje výrazně nižším počtem nehod, menším počtem těžkých a smrtelných zranění a také nižšími materiálními škodami. Řada z uvedených negativních skutečností je však jen obtížně finančně vyjádřitelná a tedy jen omezeně promítnutelná do výše nákladů a tarifů konkurenčních dopravních oborů méně příznivých z hlediska environmentálního a bezpečnostního. Teoretický princip internalizace externalit je v reálné ekonomice obtížně proveditelný a jeho úspěšnost závisí právě na systémovém přístupu hospodářské politiky k dopravě. Z výše uvedených důvodů ekonomická atraktivita železniční dopravy klesá, měřeno relativními poklesy objemu přepravy ve srovnání s hlavními konkurenčními obory. V různých zemích se tomuto trendu snaží čelit různým způsobem. Cíleně je často znovu rozvíjena možnost přístupu privátních dopravců na železniční infrastrukturu. Obecně je akcentován aktivní přístup železničních správ k dopravnímu podnikání, avšak nikde zatím nedošlo k zásadnějším úspěchům.

Stav poznání

Současný pohled na řešenou problematiku je poznamenán použitím odlišných metodických přístupů a nastavením odlišných cílů řešení v rámci jednotlivých vědních disciplín, v jejichž rámci je výzkum prováděn. Z hlediska regionalistiky je řešení položeno především do roviny problému přínosu železniční sítě jednotlivým oblastem nebo naopak vlivu rozvoje daných oblastí na rozvoj železnice. Historie popisuje rozvoj a zánik železnic v kontextu společensko politických a hospodářských událostí; předmětem výzkumu jsou však vnější znaky tohoto kontextu. Teorie hospodářské politiky jako věda řeší schopnost dosáhnout pomocí ovlivňování nebo regulace železniční dopravy stanovených hospodářsko politických cílů a dále efektivnost a účinnost tohoto postupu. Spolu s hospodářkou politikou je železniční doprava nahlížena v rámci veřejné ekonomie jako problém externality a veřejného statku; v té souvislosti je předmětem výzkumu zejména obecná efektivnost distribuce tohoto statku vzhledem k dosažení společenských cílů. Obecná ekonomická teorie hledí na železniční dopravu jako na produkci statku a v té souvislosti řeší zejména problematiku efektivity a konkurenčního prostředí produkce a distribuce tohoto statku v podmínkách administrativního, přirozeného, síťového monopolu apod. Kvantitativní analýza prováděná v rámci empirických srovnávacích studií řeší ziskovost, výnosnost, efektivnost apod. železniční dopravy ad hoc v určitém místě a čase, případně v porovnání s alternativními dopravními službami, avšak bez ambicí zobecnění výsledků a možnosti jejich použití pro návrh řešení. Teorie managementu a podnikové organizace, stejně jako technické vědy, řeší jen výseky celé problematiky a to pouze ve vztahu ke konkrétní organizaci. Navzájem jsou však výsledky těchto dílčích výzkumů nekonzistentní, neboť využívají rozdílných metod a jejich výsledky nemohou být převedeny na společný kvantitativní ani kvalitativní základ. Navrhovatelé předkládají projekt, jehož jedním z cílů je překlenutí metodologické nekonzistence vytvořením vlastní metodiky schopné řešit zvolené téma a dosáhnout relevantních výsledků při zachování komplexního interdisciplinárního přístupu.

Cíl projektu

Cílem projektu je na základě vlastní metodiky analyzovat hospodářsko-politické systémy ve vztahu k železniční dopravě. Železniční doprava je nazírána jako prvek hospodářsko politického systému, v jehož rámci budou zkoumány rozdílné přístupy hospodářské politiky k problematice železnic v rozdílných obdobích v různých zemích. Podrobnější analýza historického vývoje a širších souvislostí rozvoje železnic a železniční dopravy v evropském kontextu povede k formulaci podmínek, které jsou pro železniční dopravu příznivé, za nichž dobře a efektivně funguje, a jakým způsobem by tyto podmínky mohly být dosaženy, zajištěny a implementovány v současném období i s výhledem do budoucna. V užším pojetí je potom deklarovaným cílem odkrýt a definovat zákonitosti vztahu státu a železniční dopravy ústící v návrh optimálního pojetí hospodářské politiky ve vztahu k železnicím s variantami vzhledem k nastaveným společenským cílům. Smyslem projektu není návrh konkrétní reformy konkrétní dopravní společnosti, ale návrh fundamentálních změn institucionálního postavení železniční dopravy v hospodářsko politickém systému země.

Základním výstupem projektu bude monografie shrnující metodický postup pro analýzu institucionálního postavení železnice a obsahující návrh variant řešení vzhledem k různým portfoliím hospodářsko politických a společenských cílů. Perspektivně na tuto monografii naváže popularizační kniha shrnující výsledky výzkumu a akcentující více historický a politický kontext. Kromě dílčích výstupů v podobě časopiseckých článků a příspěvků ve sbornících konferencí, počítá projekt s publikací tří klíčových studií vycházejících ze zmiňované metodiky, které budou zaměřeny na užší aplikace: Návrh koncepce institucionální reformy železniční dopravy v ČR ve vztahu k evropské integraci, Analýza dopravní politiky EU ve vztahu k železniční dopravě a Zhodnocení možností a perspektiv železniční dopravy v moderní ekonomice.

Metodologie řešení

Metodický postup řešení projektu je ilustrován následujícím schématem:

Jádrem metodiky zpracování projektu je fundamentální analýza založená na obecné ekonomické teorii: na železniční dopravu se hledí jako na statek a tento je analyzován z hlediska teorie užitku, efektivnosti, zisku, rozdělení důchodů, externalit atd. Zdroje pro tuto analýzu pocházejí z několika směrů, v nichž se odráží interdisciplinární přístup k řešení. Prvním směrem jsou historické reálie vzniku, rozvoje, zlatého věku, úpadku a znovuobjevení železniční dopravy v jednotlivých zemích; tato data jsou na základě komparativní analýzy srovnána mezi sebou. Současně je na základě systémové analýzy sledován přístup hospodářské politiky k železnicím v určitém čase a místě a v kontextu s obecnou ekonomickou teorií je sledován vztah mezi vytčenými hospodářsko politickými cíli, jejich naplněním, účinností a efektivností zvoleného řešení. Na základě tohoto rozboru je potom možné zobecnit výsledky a definovat několik archetypů institucionálního zakotvení železniční dopravy v národním hospodářství. Tyto archetypy jsou definovány obecnými, všeobecně platnými podmínkami, nadčasově vzhledem k technickému pokroku a sociálně politické situaci. Doplněním těchto údajů z reálií daného času a prostoru a nastavením hospodářsko politických cílů je možno aplikovat jednotlivé archetypy jako základ variantní strategie dopravní politiky pro konkrétní zemi v konkrétním čase.

Rozvrh prací a základní aspekty navrhovaného řešení

Časové rozvržení projektu počítá se dvěma fázemi: v první fázi (zhruba 1. rok) bude připravena metodika řešení, budou vytipovány zdroje dat (zájmové oblasti analýzy), analyticky utříděna prvotní data, precizovány pracovní hypotézy. Správnost zvolené metodiky a přístupu k řešení bude ověřena na odborných seminářích a konferencích, záměr projektu a pracovní hypotézy budou v omezené míře publikovány. Jedná se o pilotní výzkum srovnání vývoje vztahu státu a železniční dopravy jako systému v různých zemích v různých časových obdobích. Výsledkem tohoto pilotního výzkumu by měla být základna pro formulaci teorie vztahu železnice a hospodářské politiky. Tato teorie by byla následně použita na analýzu hospodářské politiky. Smyslem této analýzy hospodářské politiky ve vztahu k železnicím je na vzorku rozdílných etap vývoje železnice v rozdílných zemích a etapách vystopovat za jakých podmínek se železnice rozvíjela a kdy naopak upadala. Zda rozvoj a úpadek železnic souvisí s formou hospodářsko politického systému, především se soukromým či veřejným vlastnictvím železnic a její infrastruktury. Během prvního roku se předpokládá publikování návrhu metodiky řešení v časopise a ve sborníku seminářů a konferencí. Současně bude zahájen sběr pro analýzu nezbytných informací v knihovnách a muzeích vytypovaných zemí spojený s terénním výzkumem ve vybraných lokalitách. Ve druhé fázi (2. a 3. rok) budou na základě vybudované metodiky provedeny vlastní práce směřující k vyřešení problému a naplnění cíle. Bude pokračovat práce na sběru informací a terénní výzkum. Výsledky dílčích analýz budou průběžně diskutovány na adekvátních odborných fórech a publikovány. Předpokládá se publikování ucelených dílčích studií v časopisech a účast na konferenci. Na závěr projektu je plánována obšírnější zpráva přednesená na semináři v Telči a souhrnná publikace metody analýzy a jejích výsledků ve formě monografie. V jednotlivých odborných časopisech budou po skončení práce na projektu publikovány aplikační návrhy na institucionální reformu železniční dopravy v České republice a EU. V této době se také předpokládá příprava popularizační knihy.

Předpokládaný přínos oboru

Vzhledem k vědnímu oboru hospodářská politika má předkládaný projekt význam především metodologický. Železniční doprava je v současné době bezesporu nejsložitějším a nejméně uchopitelným problémem dopravní politiky státu a prakticky neexistuje komplexní platforma pro jeho řešení. Nejde o to, vyřešit dílčí problém, jako je financování, přerozdělování, zvýšení efektivnosti (nebo spíše snížení neefektivnosti), naplnění subjektivního cíle apod. Z hlediska hospodářské politiky je třeba vyřešit fundamentální problém institucionální koncepce dopravní politiky ve vztahu k železnici – definovat archetypy takového uspořádání, popsat je, dát do souvislosti s relevantními zákonitostmi ekonomické teorie, definovat důsledky jejich aplikace, definovat jejich společenské náklady a výnosy. V rámci teorie hospodářské politiky tak bude z pozic objektivní analýzy vytvořeno portfolio možných řešení dopravní koncepce vzhledem k železniční dopravě. Nastavení subjektivních parametrů na základě hodnotových soudů potom umožní formulovat i konkrétní strategii hospodářské politiky směrem k železnici v konkrétním čase a místě. Taková komplexní platforma však v teorii hospodářské politiky chybí. Předkládaný projekt má ambice postupně tuto mezeru vyplnit a posunout teorii hospodářské politiky v oblasti železniční dopravy dál směrem k aplikacím.

V rámci oborů regionální geografie a regionální rozvoj jde především o přínosy ve smyslu shromáždění velkého množství analytického materiálu zasazeného do časoprostorových dimenzí, který umožní poznání vzájemných souvislostí mezi dopravní dostupností určitého území a rychlostí jeho hospodářského a sociálního rozvoje. Zajímavé bude také srovnání těchto jevů v různých zemích a v různých časových obdobích s odlišnou rolí a pozicí železničního systému jako celku v kontextu ostatních běžných a v současné době i preferovanějších forem dopravy, které ve svém historickém vývoji značně pozměnily prostorové vnímání krajiny z pohledu neustálého zkracování vzdálenosti a času k přesunu statků i osob.

Využitelnost v praxi

Výsledky tohoto projektu budou moci býti využity jako teoretická základná při řešení celé řady praktických hospodářsko-politických problémů související s železniční dopravou. Mezi tyto problémy a otázky patří efektivnost nákladů vynaložených na železniční koridory, optimalizace rozdělování veřejných investic mezi železniční a silniční dopravu, identifikace segmentů železniční dopravy zasluhujících veřejnou podporu a další. Projekt může přispět k hledání odpovědí na otázky, zda je v současnosti reálné a účelné podporovat ze strany státu železniční dopravu jako jednoho z významných nositelů dopravní obsluhy a hospodářského a sociálního rozvoje území, či zda jsou náklady na udržení této role železniční dopravy pro stát nadále neudržitelné.

Příspěvek byl publikován v rubrice Projekty a jeho autorem je Martin Kvizda. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.